Co se děje v těle při tréninku ve vysoké nadmořské výšce?
Trénink ve vysoké nadmořské výšce představuje pro lidský organismus významnou fyziologickou výzvu. Vzniká řada reaktivních změn, spojená hlavně s nízkým parciálním tlakem kyslíku pO2. Dochází k vysoušení sliznic a k většímu odpařování vody z dýchacích cest ztrátami vody hyperventilací. Prostřednictvím regulačních mechanismů se sice organismus snaží přísun kyslíku zvýšit (hyperventilace, zvýšená srdeční frekvence a minutový objem srdeční), přesto hypoxie dále přetrvává. Hyperventilace zvyšuje výdej CO2, čímž dochází k poklesu pCO2 v krvi, výsledkem je pokles dráždivosti dýchacího centra s následnou hypoventilace, organismus trpí ještě více na nedostatek kyslíku a bludný kruh se tím uzavírá.
V krvi se snižuje poměr mezi množstvím hemoglobinu a erytrocitů, zvyšuje se pH, množství plasmatických bílkovin a vizkozita krve.
Snížený parciální tlak kyslíku
Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících fyziologii sportovce je snížený parciální tlak kyslíku. Ve vyšší nadmořské výšce je nižší hustota vzduchu, což znamená, že vdechovaný vzduch obsahuje méně kyslíku, do plic, následně do krve a tkání se tak dostává menší množství kyslíku.
Zvýšení tepové frekvence
Aby tělo kompenzovalo nižší příjem kyslíku, zvyšuje se s nadmořskou výškou srdeční frekvence. V našem případě při konstantním výkonu 200 wattů vzrostla tepová frekvence sportovce z 135 tepů za minutu na 150 tepů za minutu. Zvýšená srdeční frekvence znamená, že srdce pumpuje více krve za minutu, což zajišťuje lepší zásobení tkání kyslíkem. Tento mechanismus je kritický pro udržení potřebného přísunu kyslíku do svalů.
Produkce laktátu
Dalším důležitým aspektem je produkce laktátu. Při nedostatečném zásobení kyslíkem svaly přecházejí více na anaerobní metabolismus. Tento proces vede k produkci laktátu jako vedlejšího produktu. V našem případě došlo při stejném výkonu 200W ke zvýšení hladiny laktátu z 2,1 mmol na 3 mmol. Vyšší hladina laktátu signalizuje zvýšený podíl anaerobního metabolismu, což je odpověď organismu na nedostatek kyslíku (při dostatečné sacharidové suplementaci).
Ventilační odpověď
Tělo také zvyšuje frekvenci a hloubku dýchání, aby maximalizovalo příjem kyslíku a eliminaci oxidu uhličitého (CO₂). Zvýšená ventilace je jedním z klíčových mechanismů, jak se tělo vyrovnává s hypoxií. V našem případě se při stejném výkonu 200W zvýšila dechová frekvence z 20 nádechů za minutu na 25.
Adaptace na výšku
Při delším pobytu ve vysoké nadmořské výšce dochází k aklimatizaci. Mezi projevy aklimatizace patří zvýšená transportní kapacita krve díky zvýšení počtu erytrocitů a hemoglobinu. Stoupá i množství myoglobinu, zvyšuje se aktivita oxidativních enzymů a množství mitochondrií. Zlepšuje se utilizace tuků, stoupá koncentrace mastných kyselin a snižuje se glykogenolýza. V krvi se upravuje pH, klesá srdeční frekvence i krevní tlak a zlepšuje se vaskularizace (prokrvení) tkání . Zvyšuje se dráždivost dýchacího centra i plicní vitální kapacity.
Závěr
Trénink ve vyšší nadmořské výšce klade na tělo značné fyziologické nároky. Snížená dostupnost kyslíku vede k řadě adaptačních reakcí, včetně zvýšení tepové frekvence, produkce laktátu a změn ve ventilaci. Tyto změny jsou nezbytné pro udržení potřebného výkonu a zásobení svalů kyslíkem. Pro sportovce, kteří plánují trénink nebo závody ve vyšších nadmořských výškách, je důležité pochopit tyto fyziologické procesy a přizpůsobit své strategie pro optimální výkon a regeneraci.
Po návratu do nižších nadmořských výšek dochází ke zlepšení výkonnosti při vytrvalostních výkonech. Po dobu 2 týdnů výrazně, po 8 týdnech se vliv tréninku ve vyšší nadmořské výšce vytrácí.
Článek zobrazen 126x