Co způsobuje únavu a bolest svalů po tréninku?

Příčinou únavy při pohybové aktivitě je kriticky pokles energetických rezerv a nahromadění kyselých metabolitů, což způsobuje změny fyzikálně chemické povahy mezi které patří např. pokles pH, zvyšování osmotického tlaku, teploty, viskozity, stoupání pCO2 či pokles pO2. 

Z hlediska metabolických místních svalových změn rozeznáváme únavu anaerobní rychle nastupující (submaximální a maximální intenzita) a aerobní pomalu nastupující (střední a mírná intenzita).

Za aerobních podmínek a dostatečné dodávce kyslíku do pracujících svalů je limitací výkonu v kritickém poklesu zásob glykogenu, protože oxidační tvorba ATP není možná pouze štěpením tuků, ale vždy se musí současně štěpit i cukry. Tuky se spalují v plameni cukrů. Tzn. že při dostatečném přísunu kyslíku a při průběžné dodávce cukrů může sportovec vykonávat práci bez známek únavy. Limitací v extrémně vytrvalostních výkonech je nutno vidět spíše v poškození hybného systému. 

V podmínkách anaerobní práce je příčin vznikající únavy hned několik. Prvním je nadprodukce LA, která způsobuje pokles pH – acidózu. Ta vede k inhibici glykolytického enzymu, poklesu glykolýzy a snížení resyntézy ATP a CP. Dále acidóza způsobuje změny elektrochemické, což má za následek snížení akčního potenciálu svalů. 
Výjimkou je přerušované zatížení (intervalový trénink) při kterém jsou metabolity průběžně krví odplavovány z pracujících svalů, nedochází k útlumu glykolýzy a limitací únavy je pak opět kritický pokles glykogenových zásob. 

Samotnou bolestivost svalů tedy způsobuje laktátová acidóza nebo poškození hybného systému. Problémem není samotný LA, ale volné ionty, které se vyplavují společně s LA a způsobují snížení pH. Kyselost pak způsobuje větší citlivost nervových zakončení a bolestivý pocit ve svalech.

Po aerobním typu tréninku trvá regenerace déle než po anaerobním a odpočinek by měl být spíše pasivní (spánek, slunění, saunování, koupele, masáže). Resyntéza svalového glykogenu  může trvat až 2 dny, jaterního dokonce až 3 dny. V době pasivního odpočinku je žádoucí zvýšená dodávka cukrů. 

Po anaerobním tréninku by měla převládat aktivní forma odpočinku, která pomáhá s rychlejším odstraněním LA z organismu. Resyntéza svalového glykogenu je rychlá, jaterní glykogen je resyntetizován do 2 dnů a hlavním zdrojem je LA. protože hlavním zdrojem resytézy je kupodivu laktát a aktivni forma odpočinku zbůsobuje jeho rychlejší odstranění. 

Článek zobrazen 170x