Zázračná čelenka nebo vyhozené peníze?
Na trhu se objevil další produkt, který slibuje revoluci z pohledu termoregulace při sportovní zátěži. Je tomu opravdu tak nebo jde pouze o další zbytečně vyhozené peníze? Pojďme se podívat, co se skrývá za tímto převratným produktem a zjistit zda to stojí za to nebo je lepší zůstat u tradičních metod.
Termoregulace je proces, kterým si lidské tělo udržuje stabilní vnitřní teplotu, což je klíčové pro správné fungování organismu, zejména při sportovním výkonu. Při fyzické aktivitě dochází k nárůstu svalového metabolismu, což znamená, že svaly spotřebovávají více energie a produkují více tepla. Tento proces je zásadní, protože až 80 % chemické energie se uvolňuje ve formě tepla, což při intenzivní aktivitě vede k významnému nárůstu tělesné teploty.
Vznik tepla při svalové činnosti
Během sportovní zátěže se teplota svalů může zvýšit až 15-20krát oproti bazálnímu metabolismu. Toto zvýšení teploty má pozitivní vliv na výkon sportovce, protože zvyšuje aktivitu enzymů, urychluje uvolňování energie a umožňuje lepší svalový výkon. Avšak tělesná teplota nemůže růst neomezeně. Pokud by se nepoužily mechanismy termoregulace, hrozilo by tělu přehřátí, což může být životu nebezpečné.
Tělesná teplota začíná stoupat nejprve ve svalech a až poté se, prostřednictvím krve, rozvádí do celého těla. Tento proces vede k ohřevu tkání a postupnému zvyšování teploty na povrchu těla.
Mechanismy termoregulace
Lidské tělo využívá několik mechanismů k odvádění přebytečného tepla, zejména záření, vedení, proudění a pocení. Tyto mechanismy pomáhají tělu udržet stabilní teplotu i při intenzivní zátěži. Kdyby tyto mechanismy nefungovaly, zvýšila by se teplota každých 5 min o 1°C.
- Záření, vedení a proudění tepla: Tyto mechanismy odvádí teplo z těla do okolního prostředí. Při vyšší teplotě okolí se však jejich účinnost snižuje.
- Pocení: Pocení je nejúčinnější způsob, jak tělo odvádí teplo. Při vyšší intenzitě fyzické aktivity se produkce potu zvyšuje, což umožňuje tělu ochladit se pomocí evaporace (odpařování potu). Ideální teplota okolního prostředí pro sportovní výkon se pohybuje mezi 15–20 °C.
Ideální teplota zevního prostředí pro svlečeného člověka v klidových podmínkách je 28 °C, pro lehkou činnost 20 °C a pro vytrvalostní výkon jen 15 °C.
Sportovní činnost může být prováděna ve značně nepříznivém klimatu, v extrémních podmínkách, jako je teplota -50 °C při horolezeckých expedicích nebo +50 °C při závodech v poušti, je pak termoregulace klíčová pro přežití a výkon sportovce.
Termoregulace při vysokých teplotách
Při sportovní činnosti v horkém prostředí se tělesná teplota ještě více zvyšuje, což vede k dilataci (rozšíření) kožních cév, aby se mohlo odvést více tepla. Pokud teplota okolí překročí kritickou hranici, začnou se aktivovat potní žlázy, které se snaží ochladit tělo. Množství potu, které tělo produkuje, se může pohybovat až kolem 10-12 litrů za den. Při dlouhodobém vystavení teplu se však pocení může snižovat, zvláště ve vlhkém prostředí, kde se pot neodpařuje efektivně.
Adaptace na teplo
Trénovaní jedinci jsou lépe schopni zvládat fyzickou aktivitu v horku díky procesu adaptace na teplo. Tento proces zahrnuje zvýšenou efektivitu termoregulačních mechanismů, jako je rychlejší nástup pocení a snížená tepová frekvence při stejné intenzitě zátěže. Aklimatizace na horko se vyvíjí během 8-10 dnů a je podmíněna dostatečným příjmem tekutin. Pokud jedinec opustí teplé prostředí, adaptace se ztrácí během 2-3 týdnů.
Vliv ztráty tekutin a iontů
Ztráta tekutin při pocení může dosáhnout až 5 litrů za hodinu, zejména ve vlhkém prostředí, kde pocení není efektivní. Ztráta vody o 2 % tělesné hmotnosti již způsobuje pocit žízně. V případě, že tělo ztratí více než 6 % své hmotnosti, dochází k narušení výkonu a hrozí nebezpečí kolapsu. Kromě vody tělo ztrácí také důležité ionty jako sodík, chlorid, hořčík a draslík, což může vést k únavě, závratím a v krajních případech až k šoku způsobenému přehřátím.
Důvody, proč chlazení čela není dostatečné:
1. Malá plocha čela: Čelo tvoří jen zlomek celkové povrchové plochy těla. I když je citlivé na teplotní změny, chlazení takto malé plochy nedokáže efektivně snížit celkovou tělesnou teplotu. Pro efektivní ochlazení těla je potřeba působit na větší povrchy s vysokou koncentrací krevních cév.
2. Pocení jako hlavní mechanismus ochlazování: Hlavním způsobem, jak se tělo ochlazuje během fyzické aktivity, je evaporace potu z celého povrchu těla, nikoliv jen z čela. Chlazení čela nemá dostatečný rozsah, aby ovlivnilo tento klíčový proces.
3. Teplota tělesného jádra: Aby se snížila tělesná teplota jádra (teplota vnitřních orgánů a hlavních svalových skupin), je potřeba odvést teplo z větších oblastí těla nebo přímo ochlazovat krev proudící cévami. Čelenka zaměřená pouze na čelo nemá dostatečný vliv na tuto kritickou oblast termoregulace.
Studie:
Výsledky studie ukazují, že i přes sníženou teplotu na čele, čelenka neměla významný dopad na klíčové parametry jako je srdeční frekvence, vnímaná námaha, nebo celkový tepelný komfort ve srovnání s placebo čelenkou. Paradoxně, rektální teplota (indikátor jádrové tělesné teploty) byla ve skupině s falešnou čelenkou nižší než u skupiny s čelenkou Omius.
Tato zjištění naznačují, že v kontextu termoregulace během fyzické aktivity v náročných klimatických podmínkách může být použití speciální čelenky více otázkou osobních preferencí či placeba než skutečného fyziologického přínosu. V praxi to znamená, že pokud čelenka poskytuje pocit pohodlí nebo psychologickou výhodu, může to subjektivně zlepšit výkon sportovce, ale objektivní fyziologické parametry tím ovlivněny nejsou.
Proto lze konstatovat, že zatímco čelenka může u některých jedinců vést k pocitu lepšího komfortu, na sportovní výkon jako takový nemá výrazný vliv. Tento efekt lze tedy pravděpodobně přičíst více placebo efektu než skutečné fyziologické výhodě.
Závěr
Prevence přehřátí a dehydratace spočívá ve vhodné aklimatizaci, dostatečném příjmu tekutin a monitorování podmínek okolního prostředí.
Zdroj:
https://doi.org/10.51224/SRXIV.392
Foto:
Worldtriatlon
Článek zobrazen 193x